Konstrukce podmíněného překladu

Direktivy podmíněného překladu umožňují vytvářet rozdílné programy z téhož zdrojového textu, pouze na základě definice podmiňujících symbolů.

Existují základní dvě konstrukce:

 - {$IFxxx} ... {$ENDIF}
 - {$IFxxx} ... {$ELSE} ... {$ENDIF}

IF ... ENDIF

Konstrukce {$IFxxx} ... {$ENDIF} způsobí, že zdrojový text mezi {$IFxxx} a {$ENDIF} bude kompilován pouze v případě, že podmínka specifikovaná v {$IFxxx} je pravdivá (True).

Je-li podmínka nepravdivá (False), zdrojový text mezi oběma direktivami je ignorován.

IF ... ELSE ... ENDIF

Konstrukce {$IFxxx} ... {$ELSE} ... {$ENDIF} způsobí,:

• že zdrojový text mezi {$IFxxx} a {$ELSE} bude kompilován, jestliže podmínka v {$IFxxx} je pravdivá (True), nebo

• že zdrojový text mezi {$ELSE} a {$ENDIF} bude kompilován, jestliže podmínka v {$IFxxx} je nepravdivá (False).

Podmíněné konstrukce lze vnořovat maximálně do úrovně 16.

V každém souboru musí být počet výskytů direktiv {$IFxxx} a {$ENDIF} shodný.

Viz také

$ELSE

$ENDIF

$IFDEF

$IFNDEF